Labradorský retrívr patří mezi mladší plemena retrívrů. Na jejich vzniku se významně podílel St. John’s dog. V Anglii se jejich chovu věnovala především šlechta. Využívali jejich přirozených schopností, jako je aportování, plavání, skvělý čich, vytrvalost a odolnost, k lovu.

Od roku 1885 se však přestal St. John’s dog do Velké Británie dovážet. Chovný základ byl tak postaven na psech, kteří zde již žili. Tito psi pak tvořili chovný základ i pro další plemena retrívrů. První standard plemene byl vytvořen v roce 1887. Oficiálně byl Labradorský retrívr uznán britským Kennel Clubem v roce 1903.

Další plemena, podílející se na vzniku Labradorských retrívrů, byli pravděpodobně Wavy coated retrívr, Pointer a Foxhound. V České republice se Labradorský retrívr objevil poprvé v roce 1970. V té době ještě nebyl mezi českými kynology pojem retrívr moc známý. První chovatelský úspěch přišel až s narozením štěňat v roce 1975.

Vzhled

Labradorský retrívr je silně stavěný mohutný pes střední velikosti. Kohoutková výška psů je mezi 56 a 57 centimetry. Výška fen je mezi 54 a 56 centimetry. Labradorský retrívr se vyskytuje ve třech barevných variantách. Možná je jednotně černá, žlutá nebo játrová až čokoládová hnědá. Na hrudníku se může vyskytovat malá bílá skvrna. Nosní houba je zbarvená černě u černých a žlutých psů, nebo játrově u hnědých psů. Játrový pigment je u žlutě zbarvených psů nežádoucí.

Srst je charakteristická, krátká, hustá a přiléhavá. Nevytváří praporce, jako u jiných retrívrů, a na dotek je poměrně tvrdá. Hustá podsada zajišťuje nepromokavost a odolnost proti povětrnostním vlivům. Tělo labradorského retrívra má rovnou horní linii hřbetu, dobře široký a hluboký hrudník s klenutými a „sudovitými“ žebry. Tento dojem nesmí vytvářet přílišná hmotnost psa. Bedra má krátká a široká. Končetiny jsou silné.

Povaha

Je to inteligentní, vyrovnaný a přátelský pes. Je učenlivý s velkou chutí do práce a vždy ochoten vyhovět svému pánovi. Je to milý, aktivní pes s velkou láskou k lidem i ostatním zvířatům. Labrador není určen na hlídání. Přesto však dá určitě najevo, když se mu bude zdát něco podezřelé. Nesmí jevit známky agrese nebo nepřiměřené bázlivosti. Miluje vodu a je skvělý plavec.

Využití

Labradorský retrívr byl vyšlechtěn jako specializovaný lovecký pes na konkrétní část lovu – nalezení a přinesení střelené zvěře. Jejich velmi ceněnou vlastností při lovu je jemné držení zvěře tzv. „měkká huba“ tak, aby se nepoškodila. Další z potřebných vlastností k aportování, která Labradorským retrívrům nechybí, je velká ochota ke spolupráci s vůdcem, nebojácnost a klid při střelbě. Potřebná je také vytrvalost a velká odolnost.

Labradorský retrívr se dokázal skvěle přizpůsobit požadavkům dnešní doby. I bez loveckého využití je to skvělý společník a rodinný pes. Nalézá své uplatnění napříč celou kynologickou sférou. Díky svému skvělému nosu sklízí mimořádné úspěchy v boji proti pašerákům drog. Ve světě i v České republice se z něj stal velmi vyhledávaný slepecký a canisterapeutický pes.

Výcvik

Spolupráce s člověkem je jeho přirozeností, proto se učí rychle a snadno. Je velmi inteligentní a to, co se jednou naučí, si pamatuje celý život. Umí být také velmi vynalézavý. Někteří se mohou pokusit „přechytračit“ svého majitele a jistým způsobem s ním manipulovat ke svému prospěchu. Proto je při výcviku důležitá hlavně důslednost.

Při vhodně vedeném výcviku, je labradorský retrívr zvladatelný za všech okolností. Potřebuje hodně pozornosti a psychického vyžití. Pokud nemá dostatečné zaměstnání, mohou se u něj projevit různé nežádoucí zlozvyky jako je okusování nábytku, ničení vlastních hraček nebo olizování zdí. Labradorský retrívr byl celé roky šlechtěn a využíván k lovu. Lovecký instinkt v nich najdeme i dnes. Na rozdíl od psů, kteří byli využíváni k nahánění, nemá tendence utíkat za zvěří a je tak snadněji ovladatelný.