Bílý švýcarský ovčák

Jedná se o plemeno středního vzrůstu. Je to pes svalnatý, ale přesto působí harmonicky a elegantně. Hlava je jemnější, než je tomu u německého ovčáka, výraz si zachovává inteligentní.

Vzhled

Uši jsou vysoko nasazené, špičaté a u dospělců vzpřímené. Od německého ovčáka se odlišuje lehčí kostrou, ale především rovnou hřbetní linií, kdy ani záď není spáditá. Srst je přípustná ve dvou variantách a to polodlouhé a dlouhé. U obou se musí vyskytovat kvalitní podsada.

Zbarvení musí být plášťově bílé, případně lehce smetanové, bez znaků. Srst je na dotek hladká, ale tvrdá. U dlouhosrsté varianty se může lehce vlnit, ale i tak si musí zachovávat typickou tvrdost. Velikost samců se pohybuje v rozmezí 58 – 66 cm, při váze 30 – 40 kg. U fen je pak výška v kohoutku přibližně 53 – 61 cm a váhové rozmezí 25 – 35 kg.

Povahové vlastnosti

Jejich temperament je spíše živější. Příslušníci tohoto plemene mívají sklony k bázlivosti, ale vždy musí být vyrovnaní. Do výcviku se proto vybírají spíše sebevědomější jedinci. Stejně jako německý ovčák i švýcarský je k cizím lidem spíše rezervovanější, což se pro vodicí účely jeví jako výhoda.

K dětem, stejně jako k jiným zvířatům, je přátelský a klidný. Je to pes snášenlivý a tolerantní.

Péče

Bílí švýcarští ovčáci potřebují dostatek pohybu a aktivit, hodí se tedy především pro aktivní rodinu, která je bude moct dostatečně zaměstnávat. Hodí se též do rodin s dětmi. Obzvláště velká pozornost by měl pes dostat během socializační fáze, která může začít již v době, kdy majitel dostane štěně od chovatele.

V té době by měl pes být seznamován se vším novým, co ho v životě bude potkávat, od dopravních prostředků, jako jsou auta a vlaky, až po jiná zvířata. Důležité je i setkávání s jinými lidmi a psy.

Zdraví

Podobně jako němečtí ovčáci, také švýcarští bílí trpí na dysplazii kyčelního kloubu.